Nejvyšší kontrolní úřad varuje před vysokou inflací a poklesem ekonomiky, státu radí reformy systému Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2023 doporučil rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy. Česká ekonomika loni reálně klesla, inflace byla druhá nejvyšší v Evropské unii a stát se dál rychle zadlužoval a rostly jeho výdaje, uvedl. „Rok 2023 nebyl z hlediska většiny ekonomických ukazatelů dobrým rokem,“ uvedl prezident NKÚ Miloslav Kala. Poukázal na to, že hrubý domácí produkt se reálně snížil o 0,3 procenta i vlivem oslabení kupní síly domácností, průměrná míra inflace byla 12 procent a rychlost zadlužování České republiky v letech 2020 až 2023 byla druhá nejvyšší v EU. Nejnižší míra nezaměstnanosti v EU, která působí pozitivně, v sobě podle Kaly skrývá velká rizika spojená s poklesem produktivity práce. Opatrnost investorů a firem v době ekonomické nejistoty, vysokých nákladů na energie a oslabující koruny se podle NKÚ projevil v loňském poklesu hrubého kapitálu reálně o 6,8 procenta. Pozitivně na vývoj ekonomiky naopak působilo oživení zahraničního obchodu, který se loni vrátil na hodnoty před pandemií covidu-19. Na Česko, které má nejvyšší podíl přidané hodnoty průmyslu na národním hospodářství ze všech zemí EU, loni podle Kaly obzvlášť tíživě dopadl v EU výrazně nadprůměrný růst cen energií. Výstražnou kontrolkou pro český průmysl je globální přesun výroby automobilů do Číny, napsal.„V kontextu globálních změn, jejichž dopadům se můžeme bránit jen velmi omezeně, by byla namístě maximální rozpočtová obezřetnost a systémové reformy, které nám umožní být na ně připraveni. Nic takového se však neděje,“ varoval prezident NKÚ.Česko patří podle NKÚ v Evropské unii se 44procentním podílem veřejného dluhu na HDP mezi méně zadlužené země, tempo růstu dluhu je ale v posledních letech v unii jedno z nejvyšších. Veřejný dluh ČR se za tři roky zvýšil o další polovinu, zatímco v průměru EU byl růst 14procentní. K zadlužení Česka přispěly namátkou zrušení superhrubé mzdy a nové stanovení daně z příjmu fyzických osob, daň z nabytí nemovitých věcí nebo nedostatečná valorizace spotřebních daní, podotkl Kala. „Zakládáme si přitom na velký problém. V roce 2023 dosáhly výdaje na obsluhu státního dluhu České republiky 68 miliard korun, což reprezentuje třetinu všech investic státu v daném období,“ upozornil. Zmínil předpoklad ministerstva financí, že do roku 2026 tyto výdaje vzrostou o dalších více než 51 miliard korun. Výdaje státu se loni zvýšily o 11 procent a mají z drtivé většiny mandatorní nebo kvazimandatorní charakter, a vláda je tak musí vynaložit, což podle NKÚ snižuje efektivitu řízení veřejných financí. „Bez razantních a okamžitých systémových změn zaměřených na vyšší efektivitu státu se kondice českých veřejných financí nemá šanci vrátit aspoň k evropskému průměru,“ uvedl Kala. Dodal, že ekonomiky EU přitom nepatří k vítězům v globální konkurenci. Zdroj: https://www.irozhlas.cz/ekonomika/cesko-inflace-pokles-ekonomiky-nku-reformy_2408260832_har

Nulová inflace? Myšlení bychom museli přeprogramovat, vysvětluje ekonomka Inflace byla v posledních třech letech palčivým tématem. Zdražování se dotklo každé domácnosti a ekonomové se předháněli v předpovědích, co dál čekat. „Lidské chování je v tomto ohledu tou nejhůře predikovatelnou proměnnou,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz ekonomka Lenka Farkačová. V roce 2022 vystřelila inflace až do výšky 18 procent. V té době se objevovaly nejrůznější předpovědi ekonomů, co máme čekat. Jaký mají takové predikce podle vás význam? Meziměsíční vývoj indexu spotřebitelských cen se v roce 2022 skutečně dostal do rekordních výšin. Naposledy jsme podobnou situaci – byť způsobenou jinými vlivy – zažili před více než třiceti lety. Předpovědi budoucího vývoje inflace se v této době samozřejmě lišily ekonom od ekonoma. Všechny predikce budoucího vývoje vlastně čehokoli mají svou Achillovu patu v tom, že žádný ekonom nemůže predikovat úplně všechny situace, které mohu nastat a vývoj cen ovlivnit. Relativně přesné jsou krátkodobé předpovědi. Aby se nám v České republice žilo lépe, je potřeba udělat řadu krátkodobě nepopulárních kroků, které nám v následujících dvou třech letech žádný užitek nepřinesou, ale za deset let by vyřešily například problém s bytovou politikou či důchody. Zdroj: https://www.idnes.cz/finance/financni-radce/inflace-ceny-hdp-predikce-ekonomka-lenka-farkacova.A240523_092432_viteze_sov?zdroj=fincentrum_hp

Vydrží nízká inflace? Obchodníci můžou zase zdražit nebo se projeví inflační doložky, varuje ekonom Za lednovou nižší inflaci můžou především ceny bydlení včetně elektřiny. Zatímco ještě v prosinci zdražila meziročně o více než 140 procent, v lednu už byla dražší jen o 13 procent. „Můžou se ale projevit inflační doložky, které jsou dnes v celé řadě smluv na nájmy prostor, kde se bude při navyšování ceny brát v potaz kumulativní loňská inflace,“ upozorňuje Lubor Lacina z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity. Je inflace 2,3 procenta skutečně tak skvělé číslo?Je to dobrá zpráva. Důležité je, aby centrální banka plnila závazek, který dlouho neplnila. Byla tu hrozba, že kdyby růst pokračoval, tak se roztočí inflační spirála. Jak velké je riziko, což naznačila viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová, že v lednu šlo jen o marketingovou akci, protože obchodníci, především ti s potravinami, mají za sebou poměrně výrazný tlak na to, že zdražovali až přespříliš, a my se poté v únoru dočkáme nepříjemného překvapení v podobě vyšší inflace?Není to hrozba jen u přecenění potravin. Může tam dojít k nárůstu cen i u menších producentů a prodejců, kteří se snažili ceny držet níž, aby reagovali na snižující se spotřebu. Vidím tam druhou hrozbu, a to, že se můžou projevit inflační doložky, které jsou dneska v celé řadě smluv, třeba na nájmy prostor, kde se bude při navyšování ceny brát v potaz kumulativní loňská inflace. Když se podíváme dovnitř čísla 2,3 procenta, tak je tam velký rozdíl mezi zbožím a cenami služeb. Právě ceny služeb rostly až o devět procent. Za jak dlouho se přenese pokles i do služeb?To může trvat poměrně dlouho, protože služby jsou typické tím, že v nich roste produktivita práce omezeně. Služby mají tendenci mzdově dohánět sektor zboží, kde je konkurence větší, protože je větší tlak na produktivitu práce. Tohle dohánění může trvat i několik let. Nakolik poklesu zdražování pomohla vláda, ale také to, že například drželi mzdy ve veřejném sektoru poměrně nízko? Mělo to na tu lednovou inflaci zásadnější vliv, anebo je to způsobeno spíše externími vlivy?Vláda ovlivňuje cenovou úroveň jenom velmi nepřímo. Ale v okamžiku, kdy zaměstnanost ve veřejném sektoru tvoří podstatnou část zaměstnanosti, omezený růst mezd určitě ovlivňuje spotřební chování zaměstnanců. Tam bych řekl, že to k ochlazení spotřeby přispělo. Soukromí zaměstnavatelé slibovali růst mezd pro tento rok kolem sedmi až osmi procent. Dá se čekat, že při takto nízké inflaci už nebudou mít ochotu mzdy tak rychle zvedat?Ve velkých odborových organizacích a podnicích dochází k vyjednávání pouze jednou za rok. Nemyslím si, že by na to v tomhle roce firmy reagovaly. Takže takto nízká inflace automaticky znamená, že opravdu dojde k růstu reálných mezd?Ano, ale stále budou díky předchozímu vývoji výrazně zaostávat a nedoženou pokles, který nastal v předchozích třech letech.  

Michl: Inflace bude letos nízká Obavy z lednového přeceňování v obchodech sice přetrvávají, tempo inflace však letos podle ekonomů určitě významně poleví. Výrazně slabší růst spotřebitelských cen než loni očekává i guvernér České národní banky Aleš Michl. „V letošním roce dosáhneme podle naší prognózy nízké inflace. Při zvoleni guvernérem v polovině roku 2022 jsem slíbil, že se tak stane do dvou let,“ uvedl pro Novinky Michl. Podle aktuální prognózy ČNB by průměrná meziroční inflace měla letos klesnout na 2,6 procenta z 10,8 procenta odhadovaných za loňský rok. Zároveň počítá s už aspoň slabým růstem ekonomiky o 1,2 procenta po loňském poklesu kolem 0,4 procenta. Odezníváním inflačních tlaků a potřebou stimulace ekonomiky Michl v prosinci zdůvodnil snížení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Šlo o první změnu v sazbách ČNB za poslední rok a půl, další měnové jednání má bankovní rada na programu na začátku února. Cílem ČNB je co nejdříve inflaci srazit ke dvěma procentům. Bývalý guvernér centrální banky Jiří Rusnok kritizoval novoroční změny v dani z přidané hodnoty, které cenovou hladinu rozkolísají, avšak i on očekává, že inflace letos klesne. „Určitě se teď v lednu nebude opakovat leden 2023, kdy se prudce zvýšily zejména ceny energií pro domácnosti. Za celý rok 2024 odhaduji průměrnou inflaci v intervalu tří až čtyř procent,“ řekl Rusnok v předvánočním rozhovoru pro Novinky. Rusnok připomněl, že při menším poklesu sazby DPH si obchodníci v minulosti v naprosté většině případů o tento pokles pouze navýšili svoji marži a na konečné ceně výrobku či služby se to neprojevilo. „A tento vývoj předpokládám rovněž od ledna 2024,“ dodal s tím, že naopak tam, kde dojde ke zvýšení DPH, respektive přeřazení zboží či služby do vyšší sazby, to prodejci promítnou do koncové ceny. Reálná mzda vzroste jen někomu To, že se inflace letos vrátí k hodnotám obvyklým před třemi roky, skončí neustálé zdražování a reálné mzdy začnou po dvou letech růst, slíbil i premiér Petr Fiala (ODS). Ceny jsou teď ovšem v průměru o více než třetinu vyšší než před covidem. Podle průzkumu poradenské firmy RSM plánuje letos zvýšit mzdy až polovina firem. V polovině z nich, kde už si jsou mírou růstu jisti, bude přidání o pět až deset procent, ve druhé o dvě až pět procent. Tam, kde se výdělky zvednou o pět a více procent, by vzhledem k očekávané inflaci měla reálná mzda vzrůst. Téměř jistě ale poklesne u většiny lidí ve veřejné správě. Vláda plošně přidá jen lékařům a učitelům, ostatním platy zmrazí. Všech zaměstnanců se přitom dotkne znovuzavedení nemocenského pojistného ve výši 0,6 procenta hrubé mzdy. Ekonomové upozorňují, že nákladové tlaky již vymizely a pro další zdražování zboží a služeb není důvod. „Ceny průmyslových výrobců loni stagnovaly, v zemědělství dokonce poměrně svižně klesaly. Firmy ke zdražování nic nenutí a jedinou motivací by potenciálně mohla být pouze zřetelná ochota zákazníků si připlácet,“ sdělil Novinkám hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil. To se ovšem podle něj nedá očekávat, protože spotřeba domácností zůstává v útlumu. „Inflace v příštím roce podle mě míří zhruba ke třem procentům, v krajně pesimistickém scénáři k 3,5 procenta,“ dodal. Skeptičtější než státní instituce a ekonomové jsou ve výhledu inflace firmy. Téměř tři čtvrtiny podle průzkumu ČSOB odhadují pro letošek celoroční inflaci nad pět procent. Zdroj: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-michl-inflace-bude-letos-nizka-40455945