ZMĚNY V ROCE 2025: Dlužníkům v exekuci či insolvenci zůstane méně peněz O tisíce korun měsíčně si od ledna pohorší mnozí lidé v exekuci či insolvenci. Nebudou si totiž moci do nezabavitelné částky započítávat svého manžela, manželku nebo registrovaného partnera. Výjimku budou mít pouze dlužníci s důchodem nebo s manžely či manželkami pobírajícími starobní nebo sirotčí penzi či invalidní důchod druhého či třetího stupně. Nejedná se vůbec o zanedbatelnou sumu. V roce 2024 uplatnění partnera jako vyživované osoby zvyšovalo nezabavitelnou částku u jednotlivce o 3176 korun. Pokud byl v exekuci či insolvenci celý pár, bylo to 6352 Kč. „Každému dlužníkovi se tak bude nově srážet v případě nepřednostní exekuce až o 1059 korun více, v případě přednostní exekuce, více než čtyř exekucí a oddlužení až o 2116 Kč více,“ uvedl Radek Hábl z Institutu prevence a řešení předlužení. Na návrh ministerstva spravedlnosti o tom koncem roku rozhodla vláda. Důvodem je podle úřadu to, že se snižuje poměrná část strhávaná dlužníkům ze mzdy. „Tam, kde bylo v minulosti možné běžně provádět srážky ze mzdy, je v současnosti nutné zbytečně sahat po invazivnějších způsobech provedení exekuce v podobě prodeje movitých a nemovitých věcí, které jsou pro dlužníky a jejich rodinu značně obtěžující,“ uvedl úřad. Proti záměru protestovala řada neziskových organizací, ale i ministerstev. Hrozí podle nich prohloubení existenčních problémů dlužníků. Určitou úlevou pro dlužníky bude alespoň to, že se mírně zvýší nezabavitelná částka jako celek. A to o 322 korun na 13 027 Kč. Rovněž částka na vyživovanou osobu, typicky dítě, by se proto podle Hábla měla zvýšit o 81 Kč na 3257 korun. Zdroj: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-exekuce-insolvence-nezabavitelna-castka-2025-40502022
Změny v osobním bankrotu jsou tu. Oddlužení bude kratší
Změny v osobním bankrotu jsou tu. Oddlužení bude kratší Novela insolvenčního zákona zkracuje dobu oddlužení z pěti na tři roky. Současně však zpřísňuje některá pravidla, což zhorší podmínky pro starobní a invalidní důchodce. Nová pravidla pro oddlužení začnou fungovat s největší pravděpodobností už od srpna. Přináší je novela insolvenčního zákona, kterou včera podepsal prezident. Zbývá už jen zveřejnění ve Sbírce zákonů, hned od začátku následujícího kalendářního měsíce pak bude novela účinná. Zatímco experti na pomoc dlužníkům schválené změny vesměs chválí, zástupci věřitelů nesouhlasí s kratším oddlužením pro nepodnikatele a prosazovali její zpřísnění. Výsledkem je kompromis. „Zkrácení oddlužení z pěti na tři roky naštěstí v novele zůstalo, nicméně je to vyváženo mnoha zpřísněními,“ říká Radek Hábl, autor Mapy exekucí a zakladatel Institutu prevence a řešení předlužení. Česko mělo nejpozději od července 2021 zavést nová pravidla pro oddlužení podnikatelů. Povinnost přinesla směrnice, která ve všech zemích Evropské unie sjednocuje pravidla. České ministerstvo spravedlnosti však do návrhu novely přidalo i kratší oddlužení pro všechny dlužníky – tedy i pro ty, kteří nepodnikají. Právě to zásadně zdrželo její schválení: teprve letos v květnu novelu podpořili poslanci, senátoři ji potvrdili v červenci. Jak se změní oddlužení? Novela především zkracuje dobu oddlužení ze současných pěti let na tři roky. Ovšem za určitých podmínek. Soud na začátku insolvenčního řízení určí, kolik má dlužník za tři roky splatit. Nemá žádný limit, cílem tedy může být i více procent z dlužné částky než je dosavadních alespoň třicet procent. Soud by měl vycházet z příjmů dlužníka a výše jeho dluhů. Podle schválené novely má vzít v úvahu také výši minimální nebo zaručené mzdy. V průběhu oddlužení (osobního bankrotu) pak má soud sledovat, jak dlužník své závazky plní. Pokud plnění klesne o 25 procent stanovené splátky za tři po sobě jdoucí měsíce, bude muset dlužník vysvětlit, proč tomu tak je. Když to neobhájí, tak mu soud oddlužení zruší, nebo se mu prodlouží až o 12 měsíců – takže místo tří let bude splácet i čtyři roky. Každý rok má dlužník dokládat přehled veškerých příjmů – například výplatní pásky, daňová přiznání, výpisy z účtů, dary i dědictví. „Dědictví přitom nesmí odmítnout. Tedy nesmí se třeba domluvit s bratrem, že se dědictví napíše pouze na něj – a ten mu pak část vyplatí bokem. Pokud něco zatají, opět se mu oddlužení zruší,“ zdůrazňuje expert na dluhovou problematiku Radek Hábl. Další novinkou je povinnost zaměstnavatele poskytovat součinnost insolvenčnímu správci. Tedy doložit, kolik dlužník vydělává, ale i to, jaký je zaměstnanec a jak pracuje. „Tohle jsme hodně kritizovali, protože zaměstnavatel má poskytovat informace, které se vztahují k dluhu, ale ne k tomu, jaký je pracovník, jaký je člověk,“ říká Hábl. Pro dlužníky ve starobním a invalidním důchodu druhého a třetího stupně je novela naopak přísnější. Možnost tříletého oddlužení totiž mají už teď. Od příštího roku na ně dopadnou nové zpřísňující podmínky. „Takže pokud je dlužník ve starobním důchodu nebo v invalidním důchodu druhého a třetího stupně, tak by měl asi vstoupit do oddlužení ještě za současných podmínek – je to pro něj výhodnější,“ doporučuje Hábl. Zpřísní se také podmínka pro takzvané následné oddlužení. Podle dosavadních pravidel může dlužník, který už ukončil jedno oddlužení, vstoupit do dalšího oddlužení nejdříve po deseti letech. Nově to bude až po dvanácti letech. Navíc bude muset splácet alespoň pět let. „Pokud by dlužník v době 20 let po osvobození opět přišel do úpadku a pokusil se do oddlužení vstoupit znovu, musel by plnit splátkový kalendář nikoliv tři roky, ale pět let,“ konstatuje ministerstvo v souvislosti s novelou. Srážky ze mzdy a jiných příjmů se nově budou provádět i v úvodní fázi oddlužení. Nyní se srážky mezi povolením a schválením oddlužení provádí pouze tehdy, když dlužník vstupuje do oddlužení s exekucemi. Bude také možné zpeněžit majetek dlužníka a uspokojovat z výtěžku zpeněžení věřitele i po osvobození od dluhů. Dlužník také bude moct splácet věřitelům i z nezabavitelné částky nebo z jiných příjmů, pokud bude chtít. A ze seznamu dlužníků se člověk, který projde oddlužením, vyškrtne do tří let. Nová podmínka: adekvátní příjem Zákon nově počítá s takzvaným adekvátním příjmem. „Soudu nebude stačit jen zákonná srážka, ale bude se dívat i na to, jaké má člověk vzdělání, jaký je jeho věk, v jakém oboru pracuje a v jakém bydlí regionu. A podle toho stanoví, jaký by měl mít adekvátní příjem. Není možné, aby třeba vysokoškolák šel do oddlužení s minimální mzdou,“ vysvětluje Hábl. Základní podmínky pro dlužníka, který chce vstoupit do oddlužení: musí mít dluhy u minimálně dvou věřitelů, v prodlení se splácením musí být po dobu delší než 30 dnů, musí mít stálý a dostatečný příjem Superpřednostní postavení má nadále výživné. Dlužník musí nejprve zaplatit dlužné výživné, až pak začíná splácet dluhy ostatním věřitelům. „Veškeré splátky, které dotyčný platí, se tedy nejprve použijí současně na náklady řízení, což je tisíc korun měsíčně, a na výživné. Až poté na splátku ostatních dluhů. Zároveň se prostřednictvím správce platí běžné výživné. A to i v době schvalování oddlužení, což trvá půl roku. Dosud to tak nebylo. Ženy se tedy nově dostanou k penězům rychleji,“ vysvětluje Hábl. Připomíná, že oddlužit se nedá od náhrady škody na zdraví. Poškození lidé se tedy nemusí bát, že se dlužník z těchto dluhů vyváže. Po skončení oddlužení dál musí tento dluh platit – vlastně se vrací zpět do exekuce, ale už jen s touto pohledávkou. Zdroj: https://www.penize.cz/osobni-bankrot/457787-osobni-bankrot-cekaji-zmeny-oddluzeni-bude-kratsi Více exekucí, vyšší splátka Přísnější podmínky budou mít lidé s vícečetnými exekucemi. Pokud mají čtyři a více exekucí, mají nově povinně platit dvě třetiny čistého zbytku mzdy, aby měli motivaci podat na sebe insolvenční návrh a řešit své dluhy komplexně v oddlužení. Dosud je právě to, že lidem s exekucemi zůstává více peněz než lidem v oddlužení, důvodem, proč řada dlužníků nechce jít do insolvence. „Dvě třetiny se budou srážet v případě, že jde o výkon rozhodnutí nařizovaný a prováděný soudem, exekuci vedenou soudním exekutorem, daňovou exekuci nařizovanou a prováděnou správcem daně a exekuci nařizovanou a prováděnou správním orgánem,“ upřesňuje ministerstvo. Tato nová úprava se ale nevztahuje na zadlužené starobní důchodce nebo invalidní důchodce ve druhém nebo třetím stupni, pokud jedna
Dluhy českých domácností u bank v červenci stouply o 8,4 mld. na 2,11 bilionu Kč
Praha – Dluhy českých domácností u bank v červenci meziměsíčně stouply o 8,4 miliardy na 2,11 bilionu korun. Zadlužení nefinančních podniků stouplo o zhruba 33,7 miliardy na 1,27 bilionu korun. Meziročně byly dluhy domácností na konci prvního prázdninového měsíce vyšší o 152 miliard Kč a dluhy firem vyšší o téměř 108 miliardy korun. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Dluhy českých domácností u bank rostou od února 2016, výjimkou byl letošní duben, kdy se meziměsíčně snížily zhruba o 20 miliard na 2,067 bilionu Kč. Podle ČNB ale hodnoty v dubnové bankovní statistice ovlivnilo pravomocné odebrání bankovní licence Sberbank CZ. Nad bilion korun se zadlužení českých domácností poprvé dostalo v červnu 2010, úroveň 1,5 bilionu korun přesáhlo v září 2017 a loni v říjnu se dostalo nad dva biliony korun. Víc než tři čtvrtiny dluhů domácností u bank připadají na úvěry na bydlení, které v červenci podle centrální banky meziměsíčně stouply o 0,4 procenta na 1,645 bilionu Kč. Vedle toho zadlužení firem dlouhodobě kolísá. Loni se meziměsíčně snížilo v červnu a prosinci, v ostatních měsících rostlo. Letos v lednu zůstalo zadlužení firem téměř beze změny, v únoru stouplo, v březnu až květnu klesalo a od června opět vzrostlo. Podle původní doby splatnosti mají mezi úvěry poskytnutými nefinančním podnikům nejvýznamnější podíl dlouhodobé úvěry. V červenci jejich objem dosáhl k 682 miliardám korun, což bylo podle ČNB 54 procent celkového objemu úvěrů poskytnutých tomuto sektoru. Centrální banka zveřejňuje statistiku každý měsíc. Odvozuje se z bilancí měnových finančních institucí, které zahrnují vedle centrální banky, obchodních bank a poboček zahraničních bank v Česku také fondy peněžního trhu, úvěrní a spořitelní družstva. „V červenci 2022 byla bankovní statistika v ČR sestavena ze zdrojových dat 45 aktivně působících bank a poboček zahraničních bank (bez ČNB),“ uvedla centrální banka. ZDROJ: https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/dluhy-ceskych-domacnosti-u-bank-v-cervenci-stouply-o-8-4-mld-na-2-11-bilionu-kc/2249898
Milostivé léto II začíná 1. září 2022
Dlužníci, kteří se chtějí zbavit svých dluhů bez nutnosti platit náklady exekuce a vysoké úroky, dostanou druhou šanci. Milostivé léto II začne 1. září 2022 a potrvá do 30. listopadu 2022 a je určené všem, kdo chtějí uhradit dluhy veřejnoprávním institucím. Více informací naleznete v tiskové zprávě a informačním letáku. TISKOVÁ ZPRÁVA – ke stažení ZDE LETÁK – ke stažení ZDE
Exekucím v Česku stále čelí přes 2200 dětí, většina kvůli stokorunám
Exekuci čelí v České republice 2252 dětí a mladistvých do 18 let. Zhruba dvě třetiny případů přitom připadají na částky do 2000 korun. Plyne to ze statistiky Exekutorské komory ČR, kterou si vyžádaly a v pondělí prezentovaly expertky Psychologického ústavu Akademie věd ČR na konferenci o dětských dluzích. Ty podle expertů poškozují dětskou psychiku. Dluh vzniká třeba za jízdu načerno, za poplatky radnicím či za telefon, když rodiče za děti nezaplatí. Neziskové organizace dlouhodobě exekuce u dětí kritizují. Téměř třetina exekucí je vedena na prvním stupni základní školy u dětí od šesti do 11 let. Další necelá třetina je u raných adolescentů od 12 do 14 let, kteří vstupují do puberty,” uvedla psycholožka Lenka Kollerová. „Takhle staré děti nedokážou v plném měřítku chápat závazky ke společnosti. Takový krok jako exekuce nedává smysl, naopak ohrožuje jejich další vývoj,” dodala Kollerová. Komora vědkyním poskytla údaje k 8. červnu. V té době bylo v exekuci 693 školáků od šesti do 11 let a 694 od 12 do 14 let. Celkem 850 dalších bylo mezi 15 a 18 lety. Dluh do 2000 korun vymáhali exekutoři po 1449 dětech, dluh od 2000 do 5000 korun po 307 chlapcích a dívkách. Exekuci na víc než 20 tisíc korun mělo 173 dětí a mladistvých. „Část lidí bude vstupovat do dospělosti s dluhy a případně exekucemi. Přestože jsou to mladí dospělí, měla by jim společnost věnovat větší pozornost, než se jim dostává,” řekla Kollerová. Podle ní mají děti a mladí i jejich blízcí omezené možnosti problém zadlužení řešit. „Když řešení necháme na těch dětech a jejich rodinách, vidíme, jak se rozevírají nůžky mezi bohatšími a vzdělanějšími a těmi, kteří jsou na tom hůře,” dodala psycholožka. Podle expertek dluhy mají dopad na další osud dětí a mladých. Trpívají úzkostmi a depresemi, vyrůstají a dospívají v pocitu ohrožení. Narušuje se jejich motivace ke studiu či postoj k práci. Je u nich menší ochota dodržovat normy. Podle Kollerové represe a tresty musí být přiměřené, aby fungovaly. „Někoho příliš potrestat ze strany společnosti a systému, například mladé exekucí, může vést k tomu, že člověk zatrpkne a společnosti se odcizí, ztratí pocit, že má smysl se zapojovat,” dodala psycholožka. Problémy se řetězí Podle sociologa Karla Čady dluh v chudších domácnostech nevzniká často kvůli tomu, že by si lidé nedokázali přečíst podmínky smluv či toužili po luxusním zboží. Peníze potřebují na pokrytí poplatků či nenadálého nutného výdaje. „Byť lidé vědí, že se řítí do průšvihu, nemohou s tím ve svých podmínkách nic dělat,” řekl sociolog. Dodal, že u dětí ze zadlužených rodin je vyšší pravděpodobnost, že budou mít problémy ve škole, budou čelit šikaně, ukončí předčasně vzdělávání, přijmou nekvalifikované práce a sami spadnou do dluhů. Podle Čady jsou důležité programy k rozvoji finanční gramotnosti i dostupné dluhové a právní poradenství. V Nizozemsku si mladí mohou v jednom z měst dluh třeba odpracovat v prospěšných projektech jako dobrovolníci, popsal Čada. ZDROJ: https://www.novinky.cz/clanek/domaci-exekucim-v-cesku-stale-celi-pres-2200-deti-vetsina-kvuli-stokorunam-40373852