Předčasné splacení hypotéky se může už brzy prodražit Tisíce Čechů splatily hypotéku na nemovitost dříve, než si původně sjednaly s bankou. V anketě Novinek to potvrdilo téměř 43 procent z více než sedmi tisíc čtenářů. Dalších 38 procent dřívější splacení plánuje. Pokud sněmovna schválí vládní návrh zákona upravujícího řadu norem, které souvisí s finančním trhem, mohl by se jim tento záměr prodražit. Součástí je i novela o spotřebitelském úvěru. Stanovuje, že klienti, kteří budou chtít hypotéku splatit ještě v době trvající fixace úroků, musí v některých případech zaplatit až dvě procenta z předčasně splacené části celkové výše úvěru. To může představovat tisíce a výjimečněji i desetitisíce korun. Lidé takto v minulých letech nízkých úroků měnili poskytovatele úvěru velmi často, přičemž dosud se za předčasné splacení úvěru hradí administrativní poplatek maximálně tisíc korun. Současné nastavení zákona nabízí několik možností, kdy je možné úvěr předčasně splatit bez finančních sankcí. Například mohou zájemci každý rok v období měsíce před výročím podpisu smlouvy složit do banky až čtvrtinu úvěru. Předčasné splacení zdarma je také možné v těžké životní situaci, třeba při úmrtí klienta či jeho partnera. Vláda chce tyto podmínky, kdy by předčasné splacení skoro nic nestálo, nově rozšířit o prodej nemovitosti, jež je zatížena hypotékou, nebo v případě vypořádání společného jmění manželů, tedy při rozvodu. Poplatek odvozený od úroků Jestliže se ale zájemce o předčasné splacení hypotéky ani jedna z těchto možností netýká, tak se situace schválením novely pro něj zhorší. Kromě administrativního poplatku totiž začne platit také zmíněný poplatek odvozený od úroků. Nový poplatek má vyjadřovat rozdíl mezi úrokem sjednaným do konce fixace a průměrem aktuálních úrokových sazeb na trhu, který bude měsíčně zveřejňovat Česká národní banka. Zatížení předčasného splacení až dvouprocentním poplatkem z jistiny tedy zkomplikuje snahu klientů odejít za levnější hypotékou ke konkurenci v době, kdy jim ještě běží fixační doba. V takovém případě bude možné refinancování bez poplatků jen v poměrně krátkém období kolem čtrnácti dnů po skončení fixace. Hypotéky mírně zlevňují Buď si klient v tomto období vyjedná přechod k jiné bance, nebo přechází do dalšího období s novými úroky. V současnosti se ale kvůli vysokým sazbám „hypoteční turistika“ stejně moc nevyplatí a refinancování to příliš neřeší, protože banky mají úrokové hladiny obdobné. Nutno podotknout, že ještě před patnácti lety bylo běžné, že pokud klient chtěl refinancovat hypotéku, musel si počkat, až fixace skončí. V té době navíc banky nenechávaly příliš času na vyřízení, a navíc „starým“ klientům předhazovaly až o dvě procenta dražší hypotéky pro další fixační období, než na jaké lákaly nové zákazníky. Konkurence a tlak veřejnosti nakonec vedly k tomu, že se poplatky za předčasné splácení hypoték víceméně vymýtily a také se výrazně prodloužilo období, kdy bez nějakých sankcí může klient vyřídit přechod k jiné bance. Každý v průměru dluží 2,5 milionu Hypotéku má v Česku 1,08 milionu lidí. Objem úvěrů na bydlení dosáhl na konci prvního čtvrtletí výše 2,63 bilionu korun. Meziročně se zvýšil o 72,8 miliardy. Na každého klienta připadá průměrná částka 2,44 milionu korun. V Praze činí průměrný úvěr 4,1 milionu korun, v Karlovarském, Moravskoslezském, Ústeckém, Zlínském kraji a v Kraji Vysočina se pohybuje pod dvěma miliony korun. Češi hypotéky disciplinovaně splácejí. Celkový objem nesplácených úvěrů koncem loňska dosahoval 4,9 miliardy, když ještě v roce 2019 se jednalo o téměř dvojnásobek. Zdroj: https://www.novinky.cz/clanek/finance-predcasne-splaceni-hypoteky-se-muze-uz-brzy-prodrazit-40445683
Dluhy českých domácností u bank v červenci stouply o 8,4 mld. na 2,11 bilionu Kč
Praha – Dluhy českých domácností u bank v červenci meziměsíčně stouply o 8,4 miliardy na 2,11 bilionu korun. Zadlužení nefinančních podniků stouplo o zhruba 33,7 miliardy na 1,27 bilionu korun. Meziročně byly dluhy domácností na konci prvního prázdninového měsíce vyšší o 152 miliard Kč a dluhy firem vyšší o téměř 108 miliardy korun. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Dluhy českých domácností u bank rostou od února 2016, výjimkou byl letošní duben, kdy se meziměsíčně snížily zhruba o 20 miliard na 2,067 bilionu Kč. Podle ČNB ale hodnoty v dubnové bankovní statistice ovlivnilo pravomocné odebrání bankovní licence Sberbank CZ. Nad bilion korun se zadlužení českých domácností poprvé dostalo v červnu 2010, úroveň 1,5 bilionu korun přesáhlo v září 2017 a loni v říjnu se dostalo nad dva biliony korun. Víc než tři čtvrtiny dluhů domácností u bank připadají na úvěry na bydlení, které v červenci podle centrální banky meziměsíčně stouply o 0,4 procenta na 1,645 bilionu Kč. Vedle toho zadlužení firem dlouhodobě kolísá. Loni se meziměsíčně snížilo v červnu a prosinci, v ostatních měsících rostlo. Letos v lednu zůstalo zadlužení firem téměř beze změny, v únoru stouplo, v březnu až květnu klesalo a od června opět vzrostlo. Podle původní doby splatnosti mají mezi úvěry poskytnutými nefinančním podnikům nejvýznamnější podíl dlouhodobé úvěry. V červenci jejich objem dosáhl k 682 miliardám korun, což bylo podle ČNB 54 procent celkového objemu úvěrů poskytnutých tomuto sektoru. Centrální banka zveřejňuje statistiku každý měsíc. Odvozuje se z bilancí měnových finančních institucí, které zahrnují vedle centrální banky, obchodních bank a poboček zahraničních bank v Česku také fondy peněžního trhu, úvěrní a spořitelní družstva. „V červenci 2022 byla bankovní statistika v ČR sestavena ze zdrojových dat 45 aktivně působících bank a poboček zahraničních bank (bez ČNB),“ uvedla centrální banka. ZDROJ: https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/dluhy-ceskych-domacnosti-u-bank-v-cervenci-stouply-o-8-4-mld-na-2-11-bilionu-kc/2249898
Milostivé léto II začíná 1. září 2022
Dlužníci, kteří se chtějí zbavit svých dluhů bez nutnosti platit náklady exekuce a vysoké úroky, dostanou druhou šanci. Milostivé léto II začne 1. září 2022 a potrvá do 30. listopadu 2022 a je určené všem, kdo chtějí uhradit dluhy veřejnoprávním institucím. Více informací naleznete v tiskové zprávě a informačním letáku. TISKOVÁ ZPRÁVA – ke stažení ZDE LETÁK – ke stažení ZDE
Exekucím v Česku stále čelí přes 2200 dětí, většina kvůli stokorunám
Exekuci čelí v České republice 2252 dětí a mladistvých do 18 let. Zhruba dvě třetiny případů přitom připadají na částky do 2000 korun. Plyne to ze statistiky Exekutorské komory ČR, kterou si vyžádaly a v pondělí prezentovaly expertky Psychologického ústavu Akademie věd ČR na konferenci o dětských dluzích. Ty podle expertů poškozují dětskou psychiku. Dluh vzniká třeba za jízdu načerno, za poplatky radnicím či za telefon, když rodiče za děti nezaplatí. Neziskové organizace dlouhodobě exekuce u dětí kritizují. Téměř třetina exekucí je vedena na prvním stupni základní školy u dětí od šesti do 11 let. Další necelá třetina je u raných adolescentů od 12 do 14 let, kteří vstupují do puberty,” uvedla psycholožka Lenka Kollerová. „Takhle staré děti nedokážou v plném měřítku chápat závazky ke společnosti. Takový krok jako exekuce nedává smysl, naopak ohrožuje jejich další vývoj,” dodala Kollerová. Komora vědkyním poskytla údaje k 8. červnu. V té době bylo v exekuci 693 školáků od šesti do 11 let a 694 od 12 do 14 let. Celkem 850 dalších bylo mezi 15 a 18 lety. Dluh do 2000 korun vymáhali exekutoři po 1449 dětech, dluh od 2000 do 5000 korun po 307 chlapcích a dívkách. Exekuci na víc než 20 tisíc korun mělo 173 dětí a mladistvých. „Část lidí bude vstupovat do dospělosti s dluhy a případně exekucemi. Přestože jsou to mladí dospělí, měla by jim společnost věnovat větší pozornost, než se jim dostává,” řekla Kollerová. Podle ní mají děti a mladí i jejich blízcí omezené možnosti problém zadlužení řešit. „Když řešení necháme na těch dětech a jejich rodinách, vidíme, jak se rozevírají nůžky mezi bohatšími a vzdělanějšími a těmi, kteří jsou na tom hůře,” dodala psycholožka. Podle expertek dluhy mají dopad na další osud dětí a mladých. Trpívají úzkostmi a depresemi, vyrůstají a dospívají v pocitu ohrožení. Narušuje se jejich motivace ke studiu či postoj k práci. Je u nich menší ochota dodržovat normy. Podle Kollerové represe a tresty musí být přiměřené, aby fungovaly. „Někoho příliš potrestat ze strany společnosti a systému, například mladé exekucí, může vést k tomu, že člověk zatrpkne a společnosti se odcizí, ztratí pocit, že má smysl se zapojovat,” dodala psycholožka. Problémy se řetězí Podle sociologa Karla Čady dluh v chudších domácnostech nevzniká často kvůli tomu, že by si lidé nedokázali přečíst podmínky smluv či toužili po luxusním zboží. Peníze potřebují na pokrytí poplatků či nenadálého nutného výdaje. „Byť lidé vědí, že se řítí do průšvihu, nemohou s tím ve svých podmínkách nic dělat,” řekl sociolog. Dodal, že u dětí ze zadlužených rodin je vyšší pravděpodobnost, že budou mít problémy ve škole, budou čelit šikaně, ukončí předčasně vzdělávání, přijmou nekvalifikované práce a sami spadnou do dluhů. Podle Čady jsou důležité programy k rozvoji finanční gramotnosti i dostupné dluhové a právní poradenství. V Nizozemsku si mladí mohou v jednom z měst dluh třeba odpracovat v prospěšných projektech jako dobrovolníci, popsal Čada. ZDROJ: https://www.novinky.cz/clanek/domaci-exekucim-v-cesku-stale-celi-pres-2200-deti-vetsina-kvuli-stokorunam-40373852
