Objem spotřebitelských úvěrů vzrostl během první dvou kvartálů meziročně téměř o třetinu a tento trend pokračuje i v dalších měsících. Zvýšený zájem potvrzují jak banky, tak nebankovní společnosti. Kolik a na co zájemcům nejčastěji půjčují? A za jakých podmínek?

Mít finanční rezervu alespoň ve výši několika platů pro případ nečekaných výdajů nebo krátkodobého výpadku příjmů by mělo být samozřejmostí. Ví to snad všichni, realita je ale odlišná. Pro velkou část Čechů je totiž zcela nereálné dát takovou rezervu dohromady. „Jak nám ukázaly výsledky průzkumu, téměř třetina dotázaných nemá k dispozici na horší časy ani tolik peněz, kolik činí měsíční příjem jejich domácnosti. Plných 14 procent z nich nemá vůbec žádnou finanční rezervu,“ říká Jaroslav Ondrušek, analytik trhu společnosti Home Credit. Ve srovnání s rokem 2023 navíc 48 procent dotázaných vyhodnotilo své úspory jako o trochu nižší, nebo dokonce výrazně nižší. Stejně jako loni je na tom přesně třetina respondentů.

Jenže nečekané výdaje nejsou ničím neobvyklým. Ti, co si odkládají část příjmu stranou, v takovém případě sáhnou do úspor. Ti ostatní často nejdříve zkouší najít pomoc v rodině nebo u přátel. Pokud ani tato varianta neklapne, přichází často ke slovu spotřebitelský úvěr. K půjčce se mnohdy uchylují také ti, kterým se sice daří a mají i nějaké úspory, ale chtějí si pořídit dražší věc.

„Dlouhodobě sledujeme pozvolný, ale setrvalý nárůst zájmu o úvěry,“ uvedl Lukáš Kulhavý, šéf nezajištěných úvěrů v České spořitelně. Letos je ale situace odlišná: růst je výrazný. Jak ukazují data České bankovní asociace, jen za první polovinu roku objem nových spotřebitelských úvěrů vzrostl téměř o třetinu. A zvýšený zájem trvá i nadále.