Novela především zkracuje dobu oddlužení ze současných pěti let na tři roky. Ovšem za určitých podmínek. Soud na začátku insolvenčního řízení určí, kolik má dlužník za tři roky splatit. Nemá žádný limit, cílem tedy může být i více procent z dlužné částky než je dosavadních alespoň třicet procent. Soud by měl vycházet z příjmů dlužníka a výše jeho dluhů. Podle schválené novely má vzít v úvahu také výši minimální nebo zaručené mzdy. V průběhu oddlužení (osobního bankrotu) pak má soud sledovat, jak dlužník své závazky plní. Pokud plnění klesne o 25 procent stanovené splátky za tři po sobě jdoucí měsíce, bude muset dlužník vysvětlit, proč tomu tak je. Když to neobhájí, tak mu soud oddlužení zruší, nebo se mu prodlouží až o 12 měsíců – takže místo tří let bude splácet i čtyři roky. Každý rok má dlužník dokládat přehled veškerých příjmů – například výplatní pásky, daňová přiznání, výpisy z účtů, dary i dědictví. „Dědictví přitom nesmí odmítnout. Tedy nesmí se třeba domluvit s bratrem, že se dědictví napíše pouze na něj – a ten mu pak část vyplatí bokem. Pokud něco zatají, opět se mu oddlužení zruší,“ zdůrazňuje expert na dluhovou problematiku Radek Hábl. Další novinkou je povinnost zaměstnavatele poskytovat součinnost insolvenčnímu správci. Tedy doložit, kolik dlužník vydělává, ale i to, jaký je zaměstnanec a jak pracuje. „Tohle jsme hodně kritizovali, protože zaměstnavatel má poskytovat informace, které se vztahují k dluhu, ale ne k tomu, jaký je pracovník, jaký je člověk,“ říká Hábl. Pro dlužníky ve starobním a invalidním důchodu druhého a třetího stupně je novela naopak přísnější. Možnost tříletého oddlužení totiž mají už teď. Od příštího roku na ně dopadnou nové zpřísňující podmínky. „Takže pokud je dlužník ve starobním důchodu nebo v invalidním důchodu druhého a třetího stupně, tak by měl asi vstoupit do oddlužení ještě za současných podmínek – je to pro něj výhodnější,“ doporučuje Hábl. Zpřísní se také podmínka pro takzvané následné oddlužení. Podle dosavadních pravidel může dlužník, který už ukončil jedno oddlužení, vstoupit do dalšího oddlužení nejdříve po deseti letech. Nově to bude až po dvanácti letech. Navíc bude muset splácet alespoň pět let. „Pokud by dlužník v době 20 let po osvobození opět přišel do úpadku a pokusil se do oddlužení vstoupit znovu, musel by plnit splátkový kalendář nikoliv tři roky, ale pět let,“ konstatuje ministerstvo v souvislosti s novelou. Srážky ze mzdy a jiných příjmů se nově budou provádět i v úvodní fázi oddlužení. Nyní se srážky mezi povolením a schválením oddlužení provádí pouze tehdy, když dlužník vstupuje do oddlužení s exekucemi. Bude také možné zpeněžit majetek dlužníka a uspokojovat z výtěžku zpeněžení věřitele i po osvobození od dluhů. Dlužník také bude moct splácet věřitelům i z nezabavitelné částky nebo z jiných příjmů, pokud bude chtít. A ze seznamu dlužníků se člověk, který projde oddlužením, vyškrtne do tří let.